Spondylosis deformans

Doporučuji, aby si toto přečetl každý majitel i zájemce o australského honáckého psa.

Říkáte si, co tohle je? O tom jsem vůbec neslyšel/a. Proč je to vůbec v této rubrice u australských honáckých psů? Odpovědi naleznete níže.

Spondylosis deformans neboli spondyloza (SA) je degenerativní onemocnění páteře vyskytující se v meziobratlových prostorech od hrudních obratlů až po spojení sedmého bederního a prvního křížového obratle. Na obratlech vznikají výrůstky/ostruhy. Tyto výrůstky mohou časem začít vytvářet můstky a dojít tak až ke srůstu páteřních obratlů.

Trochu anatomie

Kostra páteře a hrudníku tvoří oporu pro celé tělo. Páteř psa může mít až 53 obratlů a skládá se ze 7 krčních, 13 hrudních, 7 bederních, 3 křížových a přibližně 20 ocasních obratlů. Základem každého obratle je jeho tělo, které tvarem přibližně připomíná válec. Na horní straně tohoto těla obratle je obratlový oblouk, který vytváří kostěný páteřní kanál, v němž probíhá mícha. Z těla obratle i z obratlového oblouku vybíhají výběžky (viz obr. 1).

obr. 1. Obecná stavba obratle (převzato z Frandson RD, Wilke WL, Fails AD. Anatomy and

physiology of Farm animals. 6th Ed. Baltimore: Lippincott Williams and Wilkins, 2003).

Jednotlivá těla obratlů jsou vzájemně spojena tzv. meziobratlovou ploténkou, která ve vývoji spondylosis deformans hraje důležitou roli. Meziobratlová ploténka má vnější prstenec - anulus fibrosus, tvořený fibrósními vlákny. Na spodní a boční straně páteře je slabší a směrem k míše je silnější. Velmi silně spojuje obratle tak, že vlákna z tohoto prstence prorůstají do těl obratlů. Uprostřed tohoto prstence je dřeňové jádro – nukleus pulposus. Je to gelatinózní struktura, jakýsi polštářek, který také s věkem zvířete ztrácí svoji pružnost a začíná degenerace meziobratlové ploténky. Meziobratlová ploténka dává páteři flexibilitu a působí jako tlumič mechaniských stresů působících na páteř. Kapacita tlumení těchto stresů, které vznikají při pohybu, se s přibývajícím věkem zvířete či degenerací meziobratlové ploténky snižuje (viz obr. 2).

Obrázek 3 - Meziobratlová ploténka (převzato z Cormack DH. Essential Histology. 2nd Ed. Baltimore: Lippincott Williams and Wikins, 2001)

Kde se tato vada vzala?

Toto onemocnění vzniká sekundárně k již zmíněné degeneraci meziobratlových plotének, vykazující přítomnost jednoho nebo více osteofyfů (= kostních výrůstků). Osteofyty jsou progresivní a s narůstajícím věkem přibývají. Onemocnění je nezánětlivé a začíná po degeneraci vnějšího prstence meziobratlové ploténky. Degenerativní změny ve vnějším prstenci meziobratlové ploténky v ní vytvářejí trhliny a rýhy, které oslabují stavbu i funkci meziobratlové ploténky. SA se vyskytuje u mnoha živočichů, zejména u člověka, koček a psů. U psů se nejčastěji vyskytuje u středně velkých až velkých plemen. Převážně u plemen německý ovčák, německá doga a německý boxer (Morgan, 1967).

Spondylosis deformans je multifaktoriálně způsobené onemocnění. Na jeho objevení i vývoji se podílejí jak faktory prostředí, tak i faktory genetické. SA je částečně geneticky predisponovaná, ale není zárukou, že se u štěněte, po rodičích s negativním nálezem, toto onemocnění nemůže objevit ve zvláště závažné formě.

Zákeřnost tohoto onemocnění spočívá ve dvou hlavních věcech. Tou první je, že se nedá efektivně léčit a tou druhou, že je v podstatě bezpříznaková. Obvykle si majitel něčeho všimne, až když pes kulhá nebo projevuje jinou bolestivost.

Jak se spondyloza projevuje?

Klinicky se vlastní tvorba osteofytů nijak neprojevuje. Také většina zvířat nemá žádné zjevné

klinické problémy. Jakmile však ostruhy začnou vytvářet tlak na nervy vycházející z páteřního kanálu a na vazy kolem obratlů, je možné sledovat výskyt klinických příznaků. Hlavními příznaky jsou ztuhlost hřbetu, kulhání, změny kroku a bolestivost, neochota k ke skákání. Onemocnění je popsáno u všech věkových skupin. Nejčastěji jsou však klinicky postiženi starší psi. Z vlastní zkušenosti i u zvířat mladých. V mém případě se bolestivost projevila okolo 2 roku.

Jak zjistím, jestli můj pes má spondylozu?

Toto onemocnění se vyšetřuje pomocí rentgenového vyšetření, magnetické rezonance

a počítačové tomografie (CT), kde se zaměřujeme na oblast páteře od hrudních obratlů do

oblasti sedmého bederního (L 7) a prvního křížového obratle (S 1). Tento úsek považují italští

veterináři za nejdůležitější (Carnier et al., 2004). Pomocí rentgenu snímáme páteř zvířete

laterolaterálně ( lze také snímat ventrodorzálně, ale z tohoto snímku nejsou osteofyty

dostatečně vidět (Langeland and Lingaas, 1995).

Trochu historie

Spondylóza je jedno z nejrozšířenějších onemocnění páteře, především u boxerů. Výskyt spondylózy u boxera byl popsán Pommerem již roku 1933. Pommer označil tuto nemoc jako ,,chronickou páteř“, kde zejména poukázal na výrůstky rostoucí na obratlích. Další zmínky o této nemoci jsou ve studii Mürhlebacha a Freudigera z roku 1973. Závěr této studie byl, že výskyt tohoto onemocnění je vysoký a zvyšuje se s věkem psa. Také v pozdějších studiích došli vědci k názoru, že onemocnění má genetický základ (Langeland and Lingaas, 1995). V této studii je popsána korelace mezi spondylózou a dysplazií kyčelního kloubu. Takže je prokázána souvislost mezi vysokým stupněm DKK a SA.

Hodnocení SA u boxerů

Boxeři, kteří mají být zařazeni do chovu musí mít RTG na spondylozu. Součet stupně spondylózy obou chovných jedinců musí být nejvíce 3.

V České republice se spondylóza hodnotí pomocí pěti bodové stupnice, dle stupně vývoje osteofytů:

0 Negativní - značí zdravého psa bez známky osteofytů (viz. foto 1).

Foto 1 - Negativní rentgenový snímek (od Decker M.)

1 Lehké - značí výskyt malých osteofytů umístěných na obvodu, které nepřekračují linii

koncové ploténky obratle (viz. foto 2).

Foto 2 - Rentgenový snímek prvního stupně spondylózy (od Decker M.)

2 Střední - značí výskyt osteofytů, které překračují linii koncové ploténky, nebo mají

charakter volného tělíska na ventrálním podélném vazu (viz. foto 3).

Foto 3 - Rentgenový snímek druhého stupně spondylózy (od Decker M.)

3 Těžké - značí osteofyty, které přesahují linii koncové ploténky a setkají se s osteofytem

protější koncové ploténky, se kterým srůstá (viz. foto 4)

Foto 4 - Rentgenový snímek třetího stupně spondylózy (od Decker M.)

4 Velmi těžké - osteofyty tvoří souvislou masu jako souvislý lem, v extrémních případech

dosahující ventrálně šířky jako tělo obratle a spojují alespoň čtyři obratle za sebou (viz. foto

5).

Stupnice SA na nákresu

Obr. 5 (Převzato z www.decker.cz)

Výskyt osteofytů na páteři

U onemocnění spondylosis deformans se můžeme setkat se třemi místy výskytu osteofytů:

dorzálně, laterálně a ventrálně na obratli (viz. Obrázek 4).

D - Dorzálně (v páteřním kanále) je nejnebezpečnější, vzhledem k možné komprimaci (stlačení) míchy. Na nativním RTG snímku (bez použití kontrastní látky) je ztížená diagnostika vzhledem k překrytí (superimpozici) s ostatními částmi obratle

L - Laterálně (bočně) viditelné při ventrodorzální rtg projekci

V - Ventrálně (zespodu) dobře viditelné při laterolaterální rtg projekci (Decker).

Jak mohu svému psovi se spondylozou pomoci?

U většiny psů s SA není problémem prožít poměrně spokojený život bez potíží a jediným příznakem je snížená hybnost, občasná bolestivost. U některých jedinců však dochází k velmi špatnému průběhu a vzhledem k tomu, že neexistuje léčba, je nutno je ke sklonku života utratit. Tuto fázi již provázejí velké bolesti, horečky a analgetika nezabírají. Chirurgické postupy se obvykle nedoporučují, protože chirurgické odstranění kosti vyvolá opětovný nárůst osteofytu.

Spondylóze se nedá zabránit, její nástup lze však částečně oddálit nebo průběh zmírnit užíváním vhodných kloubních preparátů. Tyto preparáty se standartně neužívají pořád, ale dělají se obvykle 3měsíční kůry 2x do roka. Mezi nejčastější léky používané proti bolesti a zánětu jsou nesteroidní protizánětlivé léky. Některé z těchto preparátů však lze užívat nepřetržitě. Pro psy s vyšším stupněm SA je vhodný např. Alavis MSM, který obsahuje nejen kloubní výživu, ale i protizánětlivé látky, které zmírňují bolestivost v místech ostruh, kde o sebe výrustky dřou.

Dále se uvádí, že pomoci může akupunktura, pravidelný denní trénink a plavání, to především proti ztuhlosti svalů.

Důležitá je kontrola hmotnosti. Nadváha působí tlak na hřbet a udržování správné hmotnosti psa částečně snižuje nebo odstraňuje bolest a ztuhlost.

Psi s SA jsou náchylní k prochladnutí zad, proto svého psa dobře usušte po koupání a v zimních měsících je dobré, aby pes nosil zateplenou vestu. Čímž se může částečně předejít bolestivosti.

Z vlastní zkušenosti

Když jsem přemýšlela, jaké plemeno si vybrat, váhala jsem mezi různými plemeny. Nakonec má volba padla a honáka. Na to krásné, drsné, vytrvalé plemeno, které je schopno dělat všechny psí sporty, jelikož má na to nejen dobré proporce, ale i sílu a vytrvalost.

Nastal tedy den D a já si jela pro štěně. Věděla jsem, že si mám pohlídat z jakých podmínek si štěně beru, aby měli rodiče dobré DKK, nejlépe vyšetřeni na hluchotu (BAER test), PRA...

Tak jsme tedy začali trénovat - agility, flyball, frisbee. Vše šlapalo hladce až do té doby, kdy mi bylo divné, že mi fenka nechce skákat ve frisbee flipy (otočky ve vzduchu), přestože honáci jsou skvělí, dalo by se říci až blázniví skokani. V 1,5 roce jsme jeli na DKK - vzhledem k sportovní kariéře, co nás čekala.  Kdy mi veterinář řekl, že kyčle by neměli být takový problém (1/1), jako výrůstky na páteři - SPONDYLOZA. Vůbec jsem netušila, co to je a hlavně, co to u honáka dělá? Hlavně u tak mladého??? Vždyť všude psali, že je to zdravé plemeno (samozřejmě DKK, PRA postihuje většinu plemen). Tohle jsem nečekala, navíc nám veterinář nedoporučil velkou zátěž.

Asi do měsíce po tomto nálezu to přišlo. Fenka mi nechtěla skákat nejen do výšky, ale i třeba na postel, do auta, opřít se o mě předníma noha. Když přeci jen skočila, tak zakňučela bolestí. Záda měla bolestivá jak na dotek, tak znatelně hřála. Bylo doopravdy deprimující vidět tak mladého psa, který je plný síly a energie, ale prostě nic dělat nemůže.

Takže jsme vše rapidně omezili. Žádné tréninky, žádné skákání. Prostě byl konec sportovní kariéry.

Teď jsou to 2 roky od toho, co se u nás projevila spondyloza. Zatím musím zaklepat, že žádné výrazné potíže zatím nemáme. Sport děláme, ale netrénujeme. Jen občas jedeme nějaký závod, když vidím, že jí nic nebolí. Upřímně se bojím toho, až nám výrůstky srostou nebo nedej bože prorostou do páteřního kanálu a míchu uskřinou. Je tu psáno, že SA se s věkem zhoršuje, tak uvidíme, jak to bude dál...

Doporučuji proto, pokud se chystáte na nějaký zákrok, kde bude Váš pes v sedaci nebo v narkóze, udělejte kontrolní RTG páteře. Můžete tak včas odhalit spondylozu. Pokud si říkáte, že je to zbytečné, vězte, že není. Přibývá ACD, kteří mají toto onemocnění. Někdo o tom ani majitel neví, že jeho pes má tuto vadu a přenáší to na své potomky. Bohužel většinou pokud někdo s ACD nedělá nějaký sport nebo práci, tak si většinou nějaké změny zpočátku nevšimnou. Naopak ti, co mají psa v zátěži, tak poznají, že se psem je něco v nepořádku. Například pes nechce dělat některé cviky nebo skoky, přestože předtím s tím neměl problémy.

Apeluji i na chovatele, kteří by chtěli chovat na takto postižených psech, aby to nedělali. Není nic horšího než vidět australáka, který nemůže pracovat na 100%. Vždyť je to pracovní pes! Tak si toto krásné plemeno nezničme!

Bc. Hana Bínová

Zdroje:

Decker, M. SA u boxerů. Veterinární ambulance. [online]. Dostupné z www.decker.cz.

Donald, S. Spondylosis Deformans in Dogs. [online]. Dostupné z www.ehow.com

Kratochvílová, B. 2011. Výskyt spondylosis deformans zjištěný na základě rentgenových snímků pořízených v letech 2000 až 2009 u německého boxera na území České republiky. Bakalářská práce. ČZU.

LK. 2010. Spondylóza. [online]. Dostupné z www.blog.boxici.cz/spondyloza

Spondylosis Deformans. Veterinární ambulance [online]. Dostupné z  www.lyneanimalhospitals.com